Trasa St.Hippolyte – Sélestat - oklikou Sundhouse – Rýn – kanál R/R –Heidolsheim – Sélestat – St/H 90 km;
polojasno postupně do zataženo až déšť, 26°C.
Snídaně se zavařeninami, mirabelkami a bez uzeniny jako vloni.
Při odchodu si u krásné paní domácí (letos vypadá dost ‘utahaně’) kupujeme 2 lahve z jejich vinařství (domaine du Windmuehl): Pinot Noir 2010 “Prix de Haut-Koenigsburg” a Pinot Noir 2009 Barrique.
Plán: odpočinkový den.
Konkrétně: zkusit dojet k Rýnu, když to nevyjde, nevadí, hlavní je odpočinek před zítřejším výletem na Grand Baloon – nejvyšší vrchol Vogéz.
10:00 Šlapeme 6 km do Sélestat (zdejší centrum) koupit mapu hor.
K informační kanceláři poblíž velkého chrámu (katedrála to není – do foťáku se mi “vešla” celá věž) nás dovedly směrovky.
Vstřícná dáma mi věnovala 2 cyklomapy s omluvou, že bohužel mapují něco jiného, než já sháním.
Ale co, darovanému koni… Tak jsem přikoupil detailní ign-mapu Seléstat – Ribeauvillé (rozlišení 1:25000, za 11€).
11:30 Směr Rýn - po okresce i po polních cestách míříme na východ.
Vesnice Muttersholz a Wittisheim zdobí záplavy květin;
za výkladem prodejny CATENA prohlížíme keramické čápy.
Vzápětí “vyjíždíme z mapy”.
12:15 Na konci prašné polní cesty vystoupáme na násep.
Za náspem je “stojatá voda” - kanál Rhona – Rýn (Canal du Rhone au Rhin).
Po hřebeni náspu vede parádní asfaltka: přímá, výškově dokonale rovná, s kvalitním asfaltem … inline dálnice.
Směrové tabule “Strasbourg 37 km”, “Colmar 34 km” slibují, že to bude dlouhá jízda!
Po kilometru rychlé jízdy na severovýchod za vysloužilým zdymadlem přejedeme po mostě na východní břeh.
Polní cesta mezi lány kukuřice potěší milovníky zvířat (čápi, poštolky, ondatry/nebo jezevci :-) ), vojenské historie (betonové bunkry) i našince, hledající pohodu.
I když, jak tiše mrmlá Jana, dost to tu hrká.
13:00 Po silnici na jihozápad;
u malého rybníčka se marně snažím vyfotit volavku;
odbočujeme do Sundhouse na oběd.
Chvíli váháme před rustikálně a snobácky vypadající restaurací na návsi a raději pokračujeme kousek dál.
Usedáme pod slunečníky v průjezdu příjemné hospůdky Au Tonneau d’Or Rohmer. A udělali jsme hodně dobře!
Zdejší zajímavosti:
- “starověké hovězí” = šťavnatě propečený stejk z mletého hovězího s vajíčkem
- “brambory na loupačku” s řadou dochucovadel
- servírka, která nerozumí německy
- papírové prostírání s mapou okolí, díky kterému měníme plán: namísto návratu a odpočinku na terase penzionu pokračujeme k Rýnu.
Fakt, že “mapa” zakresluje realitu jen přibližně, jsme zjistili “až pak”.
14:50 Po málo frekventované okresce vesničkami Seesenheim a Schoenau dojíždíme k mohutnému, téměř 10 metrů vysokému valu, který formuje náhon Rýna k elektrárně u vesnice Diebolsheim (Rhinau).
Po náspu vede štěrková cesta, po které drncáme 10 kilometrů až k elektrárně.
Kromě říční kilometráže míjíme i tabuli zakazující plavbu malých lodí v náhonu – vzápětí nám nad hlavou proletí kontrolující vrtulník.
Asi už se nějaký vodák zarazil o česla. Nebo nezarazil?
Líbí se mi říčka, která teče pod náspem rovnoběžně s řekou.
Je dost široká a rychlá na rekreační jízdu kánoí … problém by nastal až u elektrárny, kde říčka tiše mizí v tunelu.
Zřejmě se pod zemí vrací do řeky, protože její pokračování jsme neobjevili ani o hodný kus níže.
Parkuje tu český autobus, jeho pasažéři k němu právě dojíždějí z cyklo-etapy.
Vesměs se tváří česky nevlídně a tak se ani nepokoušíme o konverzaci.
16:00 Diebolsheim je stejně malebná a květinovou výzdobou zaplavená vesnice jako všechny ostatní.
Ale navíc má kinetickou instalací ve středu kruhového objezdu: figurky dívky a mládence v alsaských krojích se houpají na houpačce, kterou “překlápí” voda vytékající ze skrytého přívodu.
16:15 Po okresce směrem na Bidernheim znovu dojíždíme ke kanálu Rhóna – Rýn.
Pečlivě udržované truhlíky s kytkami jsou i na zábradlí mostu, z kterého prohlížíme asi 20 metrů dlouhé zdymadlo s již nefungujícími “vraty plavebních komor”.
Během 20 kilometrové jízdy podél kanálu míjíme zdymadel asi 5 - vždy jsou těsně u mostu a vždy je u nich domek, v kterém žili správci zdymadel.
Zdymadla, ale i koryto kanálu jsou v tomto úseku nepoužívané – koryto místy je silně zarostlé, blokované spadlými stromy.
Ani příjemně rychlá jízda nás nezachrání před deštěm.
Je teplý, ale postupně houstne; po čase přece jen vytahujeme pláštěnky.
17:00 Pod silničním mostem u Hessenheim chvíli odpočíváme.
Ale moje důvěra v přesnost “mapy” na prostírání, nám prodlouží cestu o dobrých 10km;
nakonec jedeme po silnici, po které jsme včera přijeli od hranic se SRN.
Na louce poblíž odpočivadla pro osobní auta, které nemají nic na střeše, pozorujeme skupinu čápů. Stejně jako vloni.
Je jich tu aspoň 50 a je to moc hezký pohled!
Sundáváme pláštěnky, odpočíváme na břehu říčky, s kterou jsme se vloni seznámili v přírodním parku při cestě do Colmar.
Pozorujeme vodáky na otevřených deblkanoích, kteří prokličkovali část tréninkové trati na vodní slalom a nakládají lodě na přívěs.
18:15 Klidný průjezd podvečerním městem.
Zaujmou nás fontány tryskající přímo z dlažby na prostranství, která většinu dne slouží jako pěší zóna. Jestli pak před spuštěním vodotrysku dostanou chodci, nacházející se v prostoru, nějaké varování? :-)
19:00 Dáváme mokrá kola do nosiče za autem a jdeme se odměnit vínem.
Ujetých 90 kilometrů by na odpočinkový den skoro dost.
Večeříme na terase.
Ke stolu přichází paní ’LeClercová’ a naléhavě nám něco sděluje.
Francouzské drmolení doprovází rychlým ťukáním palce do špiček ostatních prstů na pravé ruce.
Co to má být? Zobák? Že by něco kvůli krmení ptáků?
Když vidí naše nechápavé výrazy, mluví zřetelněji = víc nahlas.
Až po chvíli zachytíme v proudu její řeči slovo “…velo…”.
A jó, na kolech jsme zapomněli vypnout blikající koncová světýlka! Moc díky za upozornění!
Zapadající slunce barví Haut-Königsburg na vrcholku první hradby Vogéz do červenofialova.
Načínáme druhý “vzorek” Pinot Noir, tentokrát barrique - je jasné, že tahle vína povezeme i domů.
Zase začíná pršet.
Láhev dopíjíme na pokoji; k příjemné atmosféře večera přispívá i 7 starosvětských obrázků z alsaského venkova i vrhací “kameny” (asi na curling), umístěné na skříni.
Žádné komentáře:
Okomentovat